Kuře na rajčatech a olivách

Vaření mne pořád baví a možná čím dám tím víc (koronavirus mne vehnal do náruče vaření ještě více) a pořád si říkám, že si sem budu odkládat recepty, které mne bavily a byly dobré a pokaždé na to zapomenu. Tak jen dnešní oběd...blbě nafocený jen mobilem, ale za to dobrý.

Máma dřív nerada vařila, ale čím je starší, tím víc jí to baví a experimentuje....v kuchařce od Vaňka našla nějaké kuře na rajčatech a olivách a tak jsem to dneska prubnul a fakt dobrý.

Nejdřív trochu orestovat kuře, pak cibuli, žampiony,  protlak, rajčata...hodit na to kuře zpátky a šup do trouby....práce to moc nedalo a bylo to vážně super.

Bageta, která nevydrží moc dlouho

S novým pomocníkem v kuchyni, který umí kvedlat s těstem (prý mu mám říkat Boš) jsem musel zase začít něco zkoušet abych zjistil, jaké má svaly.

Volba padla na bagety, které jsou honosně zvány Pain à l'ancienne. Kdysi jsem je dělal ručně (je to dřina protože to těsto lepí lépe jak chemopren) podle receptu pana Cuketky, který to zase našel u Philippa Gosselina.

Práci to nedá skoro žádnou, jen po zadělání to trvá do druhého dne, ale stojí to za to.

Jak se říká konec dobrý, všechno dobrý...a když je konec dokonce výborný? 

Stačí k tomu jen lehce  namáčet ve výborném olivovém oleji (Díky Roberte a Renčo) a je to hmmmm.

P.S. (do rána vážně nevydržel ani kousek)

Čokoládový dort

Sliby se mají plnit nejen o vánocích a tak když jsem ženě slíbil, že jí k ke kulatinám upeču dort, tak  jsem to dříve nebo později musel spáchat...já sice čkoládové dorty (a dorty vůbec) nemusím, ale jednou to vydržím.
První část hledání receptu. Serverům jako jsou www.recepty.cz, www.apetitonline.cz a podobné už dávno nevěřím (ale už jsem to někde psal...)
Nakonec moje volba padla na www.devceuplotny.cz tam aspoň člověk vidí, že to  někdo opravdu uvařil a není anonymní. Konkrétně tenhle čokoládový dort.
Všechno klaplo, pečení je brnkačka, když je dobrý technologický postup tak se to snad ani zkazit nedá.
 Já snad nakonec začnu i jíst čokoládové dorty, nebo to, že mi chutná, je dáno tím, že jsem ho dělal? Toť otázka.

Hot cross buns

Nebylo co k snídani a já měl náladu si hrát...tak jsem zkusil podle lidovky.cz udělat anglické mazance Hot cross buns. Práce to moc nedalo (akorát je pochopitelně dřina utáhnout to těsto...asi bychom si měli koupit hnětač, já mám slabý motor) vzhledově to dopadlo taky dost slušně (akorát jsem byl na odchodu a už nějak nestihl a zaponměl to nakonec potřít a tak nejsou tak hezky lesklé.
Chuťově to ale na naše klasické mazance stejně nemá...možná to je trochu méně sladké než bych čekal a to různé koření v tom tomu dává spíše vánoční příchuť...no experiment proběhl, to je hlavní :)

Bún chả aneb Bůnček

Někde jsem narazil na to, že Vietnamci umí báječně grilovat bůček...zapátral jsem a zjistil, že je to dost oblíbené jídlo. Pan Cuketka ho nazval Bůnček. Já si vzal recept od Meg v kuchyni.
Pracné to vůbec není, ale to nejdůležitější na tom celém je sladkokyselá omáčka Nước mắm pha , která se nechá jednoduše udělat a dává masu po namočení exotickou a příjemnou chuť.
Jako pokus dobrý a zřejmě (po hlasování zbytku rodiny) se tohle jídlo zařadí na domácí jídelníček.

Špagety...takové domácí žvýkání

Jednou jsem se zatoulal na Youtube, jak se dělají špagety...od toho byl krůček k tomu, že to zkusím taky....na Ebay jsem koupil lis na těstoviny...No trvalo to dlouho a nakonec dorazil.

Těsto na pastu je jednoduché....na 100g mouky 1 vejce a to je vše...maximálně pár kapek oleje...První pokus byl neúspěšný, trhaly se a divně kroutily, ale to bylo mojí nedočkavostí. Když jsem nechal těsto do druhého dne odležet, tak z toho lezly krásné rovnoměrné špagety, které po rychlém uvaření byly naprosto super. Trochu másla, párkrát strouhnout parmazán a dokonalé jídlo je na světě. (Ten lis má i jiné nástavce, tak se bude experimentovat i nadále)

Kuřecí galantina

Zní to velice honosně, ale v podstatě se jedná o roládu. Variant jsou mraky, já jsem na to narazil na webu Menudomu, ale když jsem pak pročítal jinými podobnými recepty, tak  princip je všude stejný. Možná jsem dovnitř dal zbytečně málo věcí, mohlo to být barevnější, ale na chuť to bylo moc prima. Jo a ještě se musím naučit to pořádně utáhnout aby to  mělo pevnější tvar. V každém případě kuřecí galantinu zvládne i totální začátečník, zvlášť když na zabalení použije potravinovou folii a pak to v ní uvaří.

Chleba se skládá jen z mouky a vody

Není to tak dávno co byla mánie domácích pekáren a všichni pekli zaručeně domácí chléb. Pár jsem jich ochutnal, pokaždé společensky pochválil, ale chleba to nebyl. Tak mi to nedalo a začal pátrat jak to s tím chlebem vlastně je, když ten nejlepší dělaly babičky v každé chalupě (minimálně moje prababička určitě jo, protože mi o tom vyprávěla) a dneska to lidé nezvládnou ani se speciálním zařízením?
Problém je jinde. Do chleba zkrátka nepatří kvasnice, ale kvásek. (V podkrkonoší ho koupíte v každé pekárně, protože se z něj dělá báááječné kyselo)
Takže úkol č.1 vypěstovat kvásek. Lze ho i sehnat od nadšenců podle kváskové mapy, ale když něco dělám, tak od píky. Po troše experimentování se to povedlo a bylo to jako hrnečku vař.
Vlastní pečení cheba už je sranda, zvláště po tom co pan Cuketka dovedl k dokonalosti recept na zcela obyčejný chléb a to tak, že je dokonalý a víceméně bez práce (jen to dlouho trvá)
Bohužel se na net nedají přibalovat vůně abyste pochopili, proč v současné době netrpělivě čekám  až to trochu zchladne a já si ho dám s kouskem sádla a solí. Za tu práci to stojí i když ne každého to baví ;)

Ty praskliny nejsou schválně, ale na druhou stranu proč ne, v krámě to prodávají dráž a nazývají to rustikální chléb:-D

Tlačenka s cibulí a octem...sprosté, ale dobré

Další věc, kterou jsem chtěl někdy vyzkoušet je tlačenka. Vždyť to nedávno dělal kdejaký řezník ne? Mám tlačenku rád, ale když jí koupím, tak jsou v tom různě rozemleté nechutnosti co se žužlají a nebo chřoupou pod zubama.
Jak na tlačenku jsem se podíval do moc pěkné knihy Kouzlo kuchyně Čech a Moravy od Romana Vaňka.  Jeho recepty jsou také jednoduché, přímočaré a hlavně funkční tak proč to nezkusit.
První pokus byl udělat tlačenku bez vnitřností. Příště to bude trochu rozmanitější zabijačková.
Recept sem opisovat nebudu (v zásadě to je vepřové..2:1 plecko:kůže, uvařené, koření (majoránka pepř), následně kůže rozemleté a i s tím vývarem a masem nacpané do střívka a pak už je chvíli vaření aby se to spojilo.) ale dám sem odkaz.

No a výsledek? Nemá to chybu. Víte přesně co jíte a nemusíte dávat pozor na co kousnete.

 Trochu jsem si  jen špatně přepočítal  recept (spíš jsem nedával pozor) a tak bylo té želatiny víc než mělo. Působí  to jako že je tam málo masa, ale to vůbec nevadí. Jen to chce dát  soli a dalšího koření podstatně více...zdálo se mi, že už to je až moc a pak po uvaření se spousta chutí z toho ztratila.

Jo pozor v určité fázi zpracování budete zalepení, mastní a oblemtaní, ale stojí to za to.

Dýňová polévka

Kdyby mi někdo řekl, že si má dát dýňovou polévku, tak si poklepu na čelo. Pak ale jednoho dne žena koupila pěknou Hokaido dýni a přemýšleli jsme co s tím. Volba padla (shodou okolností) opět na web Chez Lucie a její recept na dýňovou polévku. A výsledek? Naprosté překvapení...něco co mi připadlo dříve podezřelé ba přímo divné je dokonalé a rázem se z celé rodiny stal fanklub dýně.

Dneska byl druhý pokus s drobnými vylepšeními. Lucie se bála dát neloupanou dýni naprosto zbytečně. I ta skoro kamenná šlupka se krásně rozvaří a rozmixuje a naopak polévka získá více barvy a drobné oranžové tečky, které oživí její jednobarevnost. Za druhé po radě od jiných dýňomilců byla přidána špetička chilli, která dělá jen malý dozvuk a polévce to opravdu sluší.

Barva vypadá šíleně, uznávám, ale ochutnejte a zamilujete si oranžovou barvu.

No ještě se naučit to pěkně naaranžovat a bude to dokonalé.